Ordo Templi Orientis
Veritas Mystica Maxima

Cesky tanecník Rudolf de Laban (1879-1958) otevrel pobocku své (mnichovské) tanecni skoly v Ascone (v italsky mluvícím svycarském kantonu Tessin), na Monte Verità - na Hore Pravdy. V následujících letech melo byt toto místo dejistem pozoruhodnych události (12*), zde vsak budou vzpomenuty jen ty, které se pojí s O.T.O. Na jare roku 1916 spolupracovnice Labana Mary Wiegemann otevrela pobocku této skoly v Curychu (nemecky mluvící cást Svycarska), kde se v dubnu téhoz roku ustavily i kontakty s dadaisty. Sophie Täuberová, napríklad, která se mela brzo stát zenou Hanse Arpa, navstevovala curysskou skolu (13*).

Rakouská ucitelka hry na klavír a teosofka Ida Hofmannová a Henri Oedenkoven, zijící spolu jako druh a druzka, poskytovali financní krytí této vegetariánské komunite na Monte Verità. Byla to Ida Hofmannová, která v roce 1916 uvedla Theodora Reusse do této komunity, ktery bezprostredne nato zde uvedl O.T.O. do cinnosti: lóze "Verita Mistica".

Hans Rudolf Hilfiker-Dunn (1882-1955) prijal svuj I° 2.12.1916. Uz predtím vsak vystupoval pod jménem Nothung (mec ve Wagnerove "Parsifalu"), se sexuálnémagickym vyznamem "Ur-Phallos" (14*), ktery síril mezi ostatními "neaktivními velkooficiály" v Oriflamme (15*) roku 1909. Hilfikerova milenka, Clara Linkeová (1875-1923) prisla do této komunity jako pacient, ale stala se tam vyznamnym organizátorem. Zatímco Ida Hofmannová vedla sociálni zivot, Clara Linkeová rídila restaurant. V roce 1918 zde Frau Linkeová zalozila materskou skolu.

24. ríjna 1917 byla v Curychu zalozena lóze "Libertas et Fraternitas", kterou vedl Reuss a de Laban. Pár dní predtím (16*) zaplatili Hilfiker a de Laban Reussovi za své vlastní zakládací listiny O.T.O. Na techto listinách bylo O.T.O. dáno do jedné úrovne spolu s rituály Memfisu a Misraimu. 3. listopadu 1917 se sesla ustavující skupina: de Laban se stává prvním velmistrem. 11. listopadu se Hilfiker stal mistrem lóze. Zeny (17*) z de Labanovy tanecní skupiny, vedené Mary Wiegemannovou, byly v lózi "Verita Mistica" narychlo seznámeny s ceremoniály. Mezi sest muzu a deset zen (18*) z curysské lóze nálezel jisty baron Herbert von Bomsdorff-Bergen - byl to pry séf curysské opery (19*).

Oscar R. Schlag (1907-1990), muz, ktery se pozdeji dostal do kontaktu s lidmi z ruznych skupin O.T.O., mel své první kontakty s O.T.O. práve pres vyse uvedeného barona. Pan Schlag si vzpomína, ze tento baron vysvetloval svoji rousku, kterou mel az po nos, jako znamení Bafometa. "Bafomet" byl termín pouzívany osobou, která mela funkci OHO. Byl to zakladatel O.T.O., Carl Kellner, ktery první pouzil tohoto pojmu.

14. listopadu 1917 velmistr de Laban napsal své matce, ze uzavrel "Verita Mistica", vypudil nehodné cleny Oedenkovena a Hofmannovou a presunul sídlo do Curychu. Reuss opustil Horu Pravdy pred listopadem 1918 (20*). Nehlede na to, co následovalo, existuje podivny mozná padelany dokument s datem 10. listopadu 1918, zjevne podepsany "Peregrinem" (Reussovo jméno v O.T.O.), které autorizovalo Frau Hofmannovou a Frau Linkeovou k tomu, pusobit "ve vseobecnosti" jako 33°, 97° a X° pro Svycarsko, totiz jako "Veritas Mystica Maxima" (21*).

Roztrzka vypukla v Curychu a zenská cást spolecnosti odesla. Ackoliv Frau Wiegemannová dostala svolení zalozit si svoji vlastní zenskou lózi, opustila O.T.O. 16. listopadu 1918, aby zalozila vlastní tanecní skolu v Drázd'anech v roce 1920. De Laban rovnez opustil Curych v listopadu 1918, aby mohl tancovat v Mnichove a ve Stuttgartu (Nemecko) a Hilfiker se jako velmistr stal jeho dedicem.

Vetsina clenu "Libertas et Fraternitas" se Reusse chtela zbavit. 1. února 1919 zacali ignorovat dráhu O.T.O. a 26. dubna 1919 lóze oficiálne opustila MM a O.T.O. a pokracovala pouze v rituálu z Cerneau - za nejz mel Reuss stále jeste dostat zaplaceno. Bohaty obchodník Hilfiker vyplatil Reussovi 3000 svycarskych franku, coz byla v tech dnech veru slusná suma! Nekterí clenové vsak byli stále verní Reussovi a 10. kvetna 1919 podepsal Reuss Hilfikerovi jmenovací listinu, která se vztahovala k A.A.S.R. 33° (setkali se? (22*). 24.4.1919 Reuss (33°, 90°, 97°, X°) a Ida Hofmannová (33°, 90°, 95°, IX°) rituálne (!) zasvetili Hilfikera do 30° a VI°. 10.5.1919 byl Hilfiker postaven do úrovne 33°, 95°, Vll°.

Hilfiker musel podporovat svoji miletiku Curychu, H. Walderovou a jejich nelegitimní díte, a tak jí koupil obchod s pletenym zbozím. V roce 1920 Oedenkoven a Frau Hofmannová opustili Svycarsko a odcestovali do Spanelska a Brazílie. Frau Hofmannová zemrela v Sao Paolo v roce 1926.

Reuss udeloval stupne O.T.O. clenum "Libertas et Fraternitas", ackoliv ostatni s tím nesouhlasili. "Kdyz uz Papa Reuss v soukromí vyzdvihuje tyto lidi. at se to tyká O.T.O. nikoli naseho rituálu", lamentuje Pargaetzí (tehdy 30° a VI°) a stezuje si Hilfikerovi 4. dubna 1920, aniz by si uvedomoval, ze Hilfikerovi nálezí prinejmensím Vlll° (23*). 12.5.1920 Joanny Bricaudová (1881-1934) udelila Hilfikerovi 33°, 90°, 95°.

SVETOVÁ ALIANCE SVOBODNYCH ZEDNÁRU

Se vzpomínkou na esotericky kongres v Parízi s, roce 1908 (kde napríklad Arnold Krumm-Heller príjal vysoké stupne zasvecení v MM), usporádal Reuss v Curychu v roce 1920 svetovy kongres svobodného zednárství. Zatímco v roce 1908 Reuss, Encausse (Papus, 1865-1916, 33°, 90°, 96° (24*)), Blanchard a Détré (1855-1918, 33°, 97°, X° (25*)) dychtive zmenili tituly, urady a mozná i posveceni (26*), tentokrát byl Reuss vyslán patriarchou Église Gnostique Universelle, Joanny Bricaudovou (33°, 90°, 96°), aby Gnostickou msí Aleistera Crowleyho ucinil "oficiálni bohosluzbou pro vsechny drzitele 18°, podle skotského rituálu" (27*).

"V Memfis-Misraimu nemá 18° zádné krestanské souvislosti nez mysticko-gnostické ... jen VII°, VIII°, a IX° zná jeho presny vyznam" (28*).

Tehdy se rovnez zacala distribuovat literatura uverejnující "Ustavení se neo-krestanu pod názvem O.T.O." (29*), která prezentovala utopickou spolecnost O.T.O. Ve stejné dobe Reuss rozsiroval letácky, v nichz se bránil proti narcením ze sexuálnich skandálu (30*) - pravdepodobne souvztaznosti k uvádenym homosexuálním útokum, které se odehrály kolem roku 1915.

Hilfiker a Rolf Merlitschek (30°, VI°) privítali Reusse 17. cervence 1920 v chrámu "Libertas et Fraternitas", kde se porádal svobodozednársky kongres. X° pro Anglii, Crowley (31*), a Charles Stanfield Jones (Achad, 1886-1950), ktery mel byt brzo v Americe X°, neprijeli, ac byli pozváni (32*). Reuss, gnosticky legát Bricaudové, setrval jen jeden den a nálada kongresu se otocila proti O.T.O., a v protokolu není napríklad o gnostickém nábozenství ani zmínky. 3. ríjna 1920 rosikruciánské kapituly (18°) z Tessinu se dozadovaly toho, aby "veskeré kontakty s Reussem a jeho takzvanou Gnostickou církví byly preruseny a povazovány za ukoncenou vec".

17. kvetna 1925 se "Libertas et Fraternitas" stala clenem svycarské velkolóze "Alpina", coz fakticky znamenalo zreknutí se vysokych stupuu a "Velkého Orientu". Od té doby jeho historie uz nemá s O.T.O. nic spolecného.

ROZPAD

Alice Sprengelová (1897-1947), svého casu spolupracovnice Rudolfa Steinera, obrátila svoji loajalitu v roce 1915 smerem k Reussovi, kdyz zjistila, ze Steiner se v roce 1914 ozenil s Mlle Siversovou. Mela právo zakládat lóze O.T.O. (33*) a v roce 1921 nálezela k "Vykonnému koncilu trí (Nejvyssích koncilu)" (34*) O.T.O., Anational Grand Lodge, Mystic Temple Verita Mystica, Orient Ascona (ackoliv de Laban tuto lózi dríve uzavrel). Se Sprengelovou byly spojeny jeste Frau Hardeggerová a Frau Jantzenová (o níz bude rec jeste dále).

Ve své první vuli z roku 1922 Reuss prohlásil Claru Linkeovou (Hilfikerovu milenku) za svoji dedicku, ta ovsem krátce potom zemrela. Jeho poslední vule z 27. cervna 1923 znela ve prospech jeho manzelky a jeho domovníka bez vyhod pro O.T.O., MM nebo Gnostickou církev.

Jiz 27. listopadu 1921 si Aleister Crowley do svého diáre poznamenal: "Prohlásil jsem se za O.H.O. Frater Superior Rádu vychodních templáru" a po Reussove smrti v roce 1923 rekl Heinrichu Tränkerovi, X° Nemecka, "Chci získat kontrolu nad vsemi existujícími rády" (35*).

Hilfiker popsal tuto situaci Constantu Chevillonovi (1880-1944, dedic Joanny Bricaudové): Yarkerova (1833-1913) puvodní jmenovací listina pro Reusse (která jej zmocnovala zákládat lóze) mela byt dle jeho (Reussova) zámeru zaslána Hilfikerovi jakozto autorizovanému následníkovi. Avsak lady (jeho milenka Clara Linkeová?), která mela dorucit tuto listinu, zemrela na ceste, témer na okamzík stejne jako Reuss. Yarkerova a Reussova listina doposud setrvává v Hilfikerove archívu, má datum 24. zárí 1902, a propújcuje pouze 33°, a nejsou s ní spojeny zádné osobnosti z MM. Nicméne toto datum se vztahuje k Reussovi v jeho jmenovacích listinácli.

Hilfiker napsal gnostickému patriarchovi Chevillonovi: "Nehlede na fakt, ze Heinrich Tränker se sám prohlásil za OHO ... O.T.O. zemrelo spolu s Reussem" (36*) a co se tyce Aleistera Crowleyho, Hilfiker naznacil, ze "se domnívaji, ze O.T.O. neexistuje". V roce 1936 Hilfiker revokoval autoritu svycarského MM pod patronací Chevillona, ktery byl na "Libertas et Fraternitas" nezávisly (37*). Chevillon v roce 1939 vysvetil Krumm-Hellera na biskupa a v roce 1944 byl zayrazden gestapem. Hilfiker zacal byt aktivní znovu v roce 1947, kdyz se spojil se Swinburnem Clymerem (1878-1966), ktery se snazil vytvorit svetovou alianci rosikruciánskych rádu. Jisty úspech se dostavil v Rio de Janeiro, kde Clymer spojil svoji organisaci s Krumm-Hellerovou. Hilfikcr a Clymer se spolu setkali 7.5.1947 a také 5.6.1948 v Curychu (38*).

Marguerite Faas-Brunner-Hardeggerová (1882-1963), v jejíz písemnostech se naslo Wagnerovo libreto s Reussovym ex libris, zila po roce 1919 na Monte Verità. Je rovnez známa jako Sestra Hyazinthe, a po smrti Alice Sprengelové byla rivalem Genje Jantzenové v boji o úrad lózového mistra svycarské lóze O.T.O. v Ascone. Moc nad touto lózí byla prícinou predeslych rozeprí mezi Frau Hardeggerovou a Frau Sprengelovou. H. Walderová, Hilfikerova milenka, se spolecne s Frl. Billwillerovou od Genje Jantzenové distancovaly.

Poblíz Ascony prebyvala jistá Frau Appiaová spolu s milenkou a sekretárkou Eugena Grosche Hanne Wildtovou, která vsak strávila jisty cas s Frau Hardeggerovou. Eugen Grosche, zakladatel sexuálne-magicky orientovaného rádu Friternitas Saturni, trávil svuj exil ve slunném Tessinu a v roce 1937 navstívil místní lózi O.T.O.

V Curychu zustala podstatná a vyznamná cást lidí spojena s dobre známym Felixem Lazerus Pinkusem (1881-1947), kdc se pánové Struppler a Thomas Egloff velice zajímali o Abramelinova díla, ten druhy pak údajne zemrel v brazilské dzungli následkem invokaci podle Abramelina (39*). C.G. Jung se mozná rovnez zajímal o Abramelina po onu dobu, kdy byl clenem skupiny Oscara Schlaga "Hermetische Gesellschaft". Byli tu jeste dalsí lidé spojení s Pinkusem, kterí se hluboce zajímali o zálezitosti O.T.O. Napríklad Karl Brodbeck, po dobu druhé svetové války strázce "Weltbund der Illuminaten" Leopolda Engela; pan Baumgartner, pan Merlitschek, pan Bader z Nemecka a samozrejme Hilfiker a jeho adlatus pan Reichel.

Oscar Schlag, kterého Hilfiker nemel nijak zvlást v oblibe, si vzpomíná, ze Hilfiker se povazoval za proroka a vyvolence a souhlasí s mojí hypotézou, ze se Hilfiker tajne povazoval za vudce O.T.O., ovsem ovlivnen spatnou povestí Reusse a Crowleyho, drzel to v tajnosti. Je tu dalsí Schlagova domnenka, ze Pinkus se dostal do O.T.O. bud prostrednictvím Frau Sprengelové nebo Hilfikeryt. Byl to Pinkus, ktery, v roce 1945 zalozíl "Psychosophische Gesellschaft", jez se pozdeji, stala stresní organizací ke sjednocení rádu pod H.J. Metzgerem.

H.J. METZGER

Hermann Joseph Metzger (1919-1990), pekar a exkomunista, vyrostl v tessinském kantonu a v roce 1943 byl zasvecen do O.T.O. Genjou Jantzenovou a Alicí Sprengelovou.

V Curychu Pinkus docházel do Teosofické skupiny, která v té dobe nemela zádného zvlástního vudce. Ackoliv Pinkus usporádal nekolik prednásek, vetsíne clenu nevyhovoval, a tak pomerne brzo zorganizoval svoji vlastní skupinu. Prostrednictvím Pinkuse Metzger tuto "Iózi" dvakrát nebo tríkrát navstívil, ovsem vzhledem k tomu, ze tam jenom propagoval své horoskopy a obklopovali jej lidé bez "skutecného" zájmz, tak se v této Teosofické skupine dohromady s Pinkusem uz víckrát neobjevil. Bylo vseobecne známo, ze Pinkus mel v úmyslu ucinit Metzgera svym magickym nástupcem, a za tím úcelem mu daroval kristálovou kouli (40*).

Po smrti Pinkuse v roce 1947 se svycarská O.T.O. rozdelila a Metzger se ujal vedení levého Krídla, ackoliv ho vetsína senioru neuznávala. Gundula Baderová (dcera dríve zmineného pana Badera), která asistovala pri Metzgerove zasvecení v roce 1943, si není jista, zda-li si Metzger vzal nekterou z originálních listin (41*). Opravdu je tu duvod verit, ze se tyto dokumenty do Opatství Thelema ve Steinu nikdy nedostaly Metzger sám psal Karlu Germerovi (dedici Crowleyho O.T.O.): "Frau Jantzenová nevedela nic o postavení Pinkuse, ani o mém" (42*).

V roce 1951 se Metzger pokusil stát rádnym svobodnym zednárem, jenze Hilfiker se proti tomu postavil, protoze mel pocit, ze Metzgera je treba povazovat za esoterického kariéristu (43*). V roce 1948 dal Gerald Yorke Germerovi radu, aby jakékoliv odnozi Reussova O.T.O. príkládal vetsí dulezitost nez Crowleyho linii O.T.O. (44*). Rok 1951 byl rokem, v nemz Metzgeruv O.T.O., pocházející z linie od Reusse, obdrzel certifikát od Germerova O.T.O., udrzujícího Crowleyho linii, prestoze Germer akceptoval Metzgera jakozto dedice Reussova O.T.O. (45*). Ve svych zasvecovacích rituálech do O.T.O. (v nichz chybel jakykoliv odkaz na Crowleyho) pouzíval Metzger pojem "Veritas Mystica Maxima" (46*), ktery byl pozdeji nahrazen názvem "Lóze Thelema".

1. Ty by mohly byt ctyri.
2. "Mysteria" (Paríz) 2 (1913): 179.
3. "Mysteria" (Paríz) 2 (1913): 83 a "Initiation" (leden 1911).
4. "Nuit-Isis" 1/2, Oxford 1987, 21.
5. Crowley ho uverejnil uz v roce 1912. "Crowley Cross Index", (Avon 1976), 26.
6. "The Blue Equinox" (Detroit, 1919), 195.
7. "Oriflamme" (Schmiedeberg) (Cervenec 1914): 17.
8. "Parsifal und das enthüllte Grals-Geheimnis", (Schmiedeberg 1914), Integrální verze bude brzo publikována v knize "Der Kleine Theodor Reuss Reader" (Mnichov, 1993).
9. Ecclesia Gnostica Catholica Canon Missae, vytisténo pozdejí ve Schmiederberg v roce 1918.
10. Schmiedeberg, 1917
11. Londyn, 1906
12. Robert Landmann: "Ascona Monte Verità", Frankfurt 1971; Harald Szeemann: "Monte Verità", Milán 1978; Martin Green: "The Mountain of Truth"; New England 1986; and "Antologia di Cronaca del Monte Verità", Locarno 1992
13. Bolliger et alii: "Dada in Zürich" (Curych, 1985)
14. Hilfikerúv manuskript z 9. zárí 1919, strana 6. Hilfiker zde mluví o "erekci a koitu" ve svatém smyslu.
15. Schmiedeberg (prosinec 1919): 1.
16. 20. ríjna 1917.
17. Elga Feldtová, Suzanne Perrottetová, Käthe Wulfová a Frau Lederová.
18. Vedle Hilfikera, de Laban, Bomsdorff-Bergen a jehi zena: Oscar Bienz, Imre Schreiber, Heinrich Friedländer, pánové Reiser a Turnibuca: Frau Beraly, Colemanová, de Montcabrie a Ruckeschellová.
19. Ackoliv uz neexistují zádné dokumenty, které by to mohly potvrit, zakládá se to na dopisu z curysské opery s datem 22. cervna 1990.
20. Dúvod, proc Reuss odejel, je rozebírán v knize Howeho a Möllera "Merlin Peregrinus" (Königshausen, 1986), je ovsem treba zdúraznit to, ze oba autori nemeli prístup k informacím, na nichz se zakládá tento clánek.
21. Muze Reuss, sám 97°, jmenovat jiny 97°? Podpis na této jmenovací listine se mnohem vice podobá podpisu H.J. Metzgera nez Reussovu. Na této charte je pro "Svycarsko" pouzit latinsky název "Helvetia", zatímco Reuss na ostatních chartách, které ve Svycarsku vydal, VZDY pouzíval vyraz "Elvetia". Srovnáni podpisu se nalézá v "Materialien zum O.T.O."
22. Vyjma stupnu 1-3°, 18°, 30°-33°, se vsechny svobodozednárské stupne udelují "per communicatio".
23. Hilfikeruv archív obsahuje také tajná hesla, stisky a znamení pro IX° a X°.
24. "Initiation" (ríjen 1908).
25. l.ze videt jen na faksimilním dokumentu z rokue 1918 v clánku: Swinburne Clymer "Rosicrucian Fraternity in America", Roc. II (Quakertown 1935), 317; zatímco "Mysteria" (Paris) z ledna roku 1913 se mluví jen o 33°, 90°, and 95°
26. K.R.H. Frick: "Licht und Finsternis" II, Graz 1978, 478
27. Pozvání bylo datováno na leden 1920, strana 2.
28. Rec k 33°, bez udání data ci místa, strana 2, viz "Der Grosse Theodor Reuss Reader"
29. Schmiedeberg 1920.
30. "Der OTOA-Reader" 1994
31. "Reuss zpochybnil Crowleyho nárok na okultní nadvl'adu v America", Francis King: "Sexuality, Magic and Perversion", Londyn 1971, 143 - viz "Letter Reuss to Crowley" November 1921, in: P.R. König: Ein Leben für die Rose
32. Crowleyho deník: 6. cervna: "Do Curychu bych jet nemel", viz "The Magical Record of the Beast 666", Londyn 1972, 132, 148.
33. Heinrich Wendt Geraldu Yorkeovi, dopis z. 24. listopadu 1957.
34. Howe a Möller, "Merlin Peregrinus" (Königshausen 1986), 241, 244.
35. V prosinci 1924.
36. Dopis z 13. cervna 1936.
37. Serge Caillet, Franc-Maçonnerie (Paríz: Cariscript, 1988), 110.
38. Swinburne Clymer, "Book of Rosucruciae" III (Quakertown: Rosicrucian Foundation, 1949), xxxi a 224.
39. Metzgeruv "Oriflamme" 96, Curych 1969, 1062. Viz P.R. König, Abramelin & Co.
40. Rozhovor z 12. srpna 1992 s Frau Alicí Herderovou, narozenou 1902.
41. Dopis z. 23. dubna 1988.
42. 12. cervna 1951.
43. Hilfiker v dopise G. Imhofovi ze 17. cervence 1951.
44. 3. cervence 1948.
45. Viz faksimile v "Materialien zum OTO"
46. Lodge "Orient Thuricensium"

Asketictí a Libertinstí Gnostikové
Fenomén O.T.O.
Theodor Reuss jako zakladatel esoterickych rádú
Preklad dokumentu

Translated and adapted from a chapter on the O.T.O. Protagonists in "Das O.T.O.-Phänomen" (1994) by Mark Parry-Maddocks -- German original online. An outline can also be found in the English "O.T.O. Rituals and Sexmagick" (1999). Updated and enlarged in: Der O.T.O.-Phänomen REMIX, 2001

English: Consider the O.T.O. non existent
versione italiana: Considerare l'O.T.O. Inesistente
Traduccion castellano: Consideraban a la O.T.O. como no existente
ceská verze: Veritas Mystica Maxima

More about all this in Andreas Huettl and Peter-R. Koenig: Satan - Jünger, Jäger und Justiz

What's New ?    Introduction    The early O.T.O.    Carl Kellner    Memphis Misraim    O.T.O. Rituale    Fraternitas Saturni    Typhonian O.T.O.    Ecclesia Gnostica Catholica    The "Caliphate"    Fraternitas Rosicruciana Antiqua    David Bowie    Charles Manson    Anal Intercourse and the O.T.O.    Pictures + Documents    Voices of the O.T.O.    Books on the O.T.O.

Search the O.T.O. Phenomenon site

To the other Chapters of the English online version of "The O.T.O. Phenomenon" book
O.T.O. Phenomenon   content page   |    main page    |    mail
What's New on the O.T.O. Phenomenon site?